CSkáři

Pro lidi, kteří nejsou schopni poznat moment, kdy příběh končí, bude tento díl zřejmě zklamáním. Inu, co dodat, není všechno tak jednoduché jako Honzíkova cesta. Ale nedá se nic dělat, nic nemůže trvat věčně, ani KOSí série ne. Podívejme se tedy nakonec, jak může dobře navržený informační systém pozvednout lidstvo...

Náš příběh si pomalu razí svou cestu do finále. Cestování časem je podstatně náročnější úkol než např. cesta z Dejvic do budovy Trojanově ulici (i když efekt je v podstatě totožný). Ale co naplat, je to jediná možnost, jak se ochránit před KOSími bratry. A to můžeme mluvit o štěstí, že se neobjevil kohout Kamil, to by byl totiž teprve vítr...

Jak jsme slíbili, tak konáme. Je načase KOSí příběh posunout zase o kousek dál, nebo jak je tomu v tomto případě, zpět. Jen ten kdo ovládá minulost, ovládá přítomnost. A lidé, kteří dětství prožili v zapomenuté poustevně si tentokrát nemusí naříkat - dnes jsme tam žádný večerníček nezakódovali.

Cesta za pěnězi je spletitá, pro studenty stejně jako pro kohokoliv jiného. Vidina snadného zbohatnutí však může postihnout i lidi, u kterých by to nikdo nečekal...

Člověk si může užívat slastného vysokoškolského života dlouho, nakonec však vždy skončí se zásadními otázkami, na které mu škola, tedy alespoň ČVUT, nedá odpověď. A pak je každá rada drahá...

Tak a jsme zase tady. Po prázdinové odmlce zahajujeme třetí a také poslední ročník našeho komiksu. O našem konci a hledání nástupců se ale budeme bavit jindy. Nyní si krátce shrneme, jaká dobrodružství prožívali naši hrdinové přes léto...

Tak jste se konečně dočkali. Po dlouhé prodlevě vyplněné především rozmařilým životem a radovánkami, které většina z Vás zná jen z TV pořadu Věřte Nevěřte, jsme se rozhodli splnit co jsme slíbili a odpovědět na Vaše dotěrné otázky. K tomu všemu pár vtipů, které se nehodily do krámu a jeden bonus, který může být aktuální jen v roce 1500 či 2005. A jako vždy, obsah není pro malé děti a slabší povahy.

Paměť je ošemetná věc. Autoři komiksu si například vůbec nepamatují večerníček o dráčku Soptíkovi (tedy kromě úvodní písně od St. Hložka). Jak se mohou bez tohoto pilíře klasického vzdělání orientovat v dnešním světě informací? Těžko. Jsou však i horší věci...

"... a hrdliččin zval ku lásce hlas...," píše ve svém nejvymazlenějším dílku starý dobrý K.H. Dnes již víme více o hormonálních dějích v lidském těle, a tak se na zpěvné ptactvo vymlouvá jen málokdo. Podstatné je, že jaro je tady a dorazilo i do alobalem zajištěných míst...

Objednali jste si již několik balíčků zázračných tabletek, uzavřeli nové hypoteční smlouvy, finančně podpořili afrického disidenta a přitom vám stále chodí nové a nové nabídky? Svět spamu je zkrátka krutý a nezbývá než čekat na znovunastolení hrůzovlády poštovského panáčka...