O tom, co je překonaná národní hrdost můžeme vést poměrně dlouhou debatu, které bych předešel tím, že prohlásím: národně/morální funkce se literatura zbavila poprvé až v 90. letech minulého století. S pravostí Rukopisů nesouhlasil už Dobrovský a jeho žák Kopitar, oba tvrdili, že jazyk kterým jsou Rukopisy psány není jazykem 10. století a jsou v něm tvary, které nejsou odvoditelné ze staroslevěnštiny či praslovanštiny. To ale nic neubírá Rukopisům na jejich umělecké váze, byť jsou i tací, co tvrdí, že Rukopisy nejsou nic než slepence motivů posbíraných z jednotlivých národních mytologií (anglické, jihoslovanské, ruské atd.). Dodnes však existuje Rukopisná společnost (http://kix.fsv.cvut.cz/win/rkz/csr/stare/hist-csr.htm), která hájí pravost Rukopisů a pokud se nemýlím tak na toto téma pořádá i přednášky. Dílo Josefa Urbana (a.k.a. spisovatele Miloše Urbana) "Poslední tečka za RRukopisy" doporučuju jako vzorek kvalitní postmoderní literatury, která dokonale stírá hranice mezi realitou a fikcí:-) Hawk.
Padělky?
O tom, co je překonaná národní hrdost můžeme vést poměrně dlouhou debatu, které bych předešel tím, že prohlásím: národně/morální funkce se literatura zbavila poprvé až v 90. letech minulého století. S pravostí Rukopisů nesouhlasil už Dobrovský a jeho žák Kopitar, oba tvrdili, že jazyk kterým jsou Rukopisy psány není jazykem 10. století a jsou v něm tvary, které nejsou odvoditelné ze staroslevěnštiny či praslovanštiny. To ale nic neubírá Rukopisům na jejich umělecké váze, byť jsou i tací, co tvrdí, že Rukopisy nejsou nic než slepence motivů posbíraných z jednotlivých národních mytologií (anglické, jihoslovanské, ruské atd.). Dodnes však existuje Rukopisná společnost (http://kix.fsv.cvut.cz/win/rkz/csr/stare/hist-csr.htm), která hájí pravost Rukopisů a pokud se nemýlím tak na toto téma pořádá i přednášky. Dílo Josefa Urbana (a.k.a. spisovatele Miloše Urbana) "Poslední tečka za RRukopisy" doporučuju jako vzorek kvalitní postmoderní literatury, která dokonale stírá hranice mezi realitou a fikcí:-) Hawk.