Když jsme dělali KOSí sérii, zamýšleli jsme ji jako závěr našeho studentského komiksu. Pramen inspirace začal pomalu vysychat, stávala se z toho rutina a byly tu další poměrně důležité věci, které nás obíraly o čas...
Ale když si člověk čte komenáře, je mu všech těch hustodémonů a buchtesek líto. Setkat se na českém internetu s lichotkama v komentářích je opravdu rarita, ale vy jste jimi nešetřili. Nebudeme jmenovat jednotlivce, protože bysme určitě někoho opomněli a pak marně hledali v posteli naši oblíbenou uříznutou hlavu koně. Dokonce i lidé jako Ondra, kteří to snad nikdy nepochopili, to četli dál a dál, čekajíce na zázrak, který nepřijde. Respekt.
No, zkrátka jsme si řekli, že jsme snad nějací rychtáři a že to ještě neskončíme. Takže s komiksem až do konce světa. Zdar.
