You are here

Přidat komentář

Má takovou tu pošramocenou logiku, kterou miluju. Je smutné, že má něčí malé dítě nádor, já mám taky dvouletou dceru a asi by mě to zničilo. Jenže si za to můžeme sami - počítače, ajfouny, pohodlíčko, levné papání, a jedy jsou všude, kam se podíváš. Dnes ty, zítra já, lidé zas budou mřít po tisících, a proč taky ne, je jich na světě stejně moc. Nejsme ani vyjímeční, ani nesmrtelní, ani nás nechrání pánbíček - jsme jen další smečka opic, která na chvíli opravdu šikovně popadla klacek do tlapy. Nic netrvá věčně, ale bez humoru se žít nedá - a humor bugemosí, ten je té nejlepší kvality. A proto tleskám... i když možná i já budu mít za rok v hlavě nádor jako pomeranč. Kdo ví?